Tradice skeptického myšlení pokračuje ve specifické podobě tzv. novopyrrhónismu do současnosti. Zájemce zpracuje příspěvek nejvýraznější osobnosti této tradice, německého filosofa Odo Marquarda. V práci se zaměří na 1. Marquardovo navázání na tradici pyrrhónské skepse a její další rozvíjení při aplikaci na moderní podmínky; 2. pojetí filosofie dějin; 3. pojetí etiky (mravnosti) a antropologie (usualismus, antropologie, homo compensator). Na tomto základě se pokusí o konfrontaci vlastních stanovisek k otázkám, které předkládá moderní novopyrrhónská skepse: co nás formuje; co můžeme ovlivnit; jak chápeme politická pravidla, kterými se řídí společnost; zda nemáme možnost vyložit si je ještě jinak; jak se pohybujeme ve stálém střetu s mnohostí a jednotou; znamená polymýtie také jinou a novou dělbu moci mezi individui i mezi individuem a státem? Nezbytná je znalost německého jazyka.

Zájemce se zaměří na dějiny hegelovského myšlení bezprostředně po Hegelově smrti a bude analyzovat ten směr hegelianismu, který se označuje jako mladohegelovská škola (Junghegelianer). Bude se soustředit na vykreslení vlastního Hegelova vlivu na utváření mladohegelovské filosofie a současně na individuální přínos jednotlivých představitelů tohoto směru myšlení (Strauß, Feuerbach, Stirner, Ruge). Speciálně vyhodnotí koncept levicového mladohegelovství v tzv. berlínském klubu doktorů, k němuž patřili Marx a Engels. Cílem práce je příspěvek k hlubšímu, ideologicky nepředpojatému poznání filosofie mladohegelovců. Nezbytná je znalost německého jazyka.

Téma je stanoveno jako součást politické filosofie antropocénu. Zaměřuje se na problém demokracie a proměn chápání demokracie v politice a ve veřejném (společenském) vědomí. Zájemce se seznámí s hlavními teoriemi demokracie v současnosti (politická liberální demokracie, agonická demokracie, postdemokracie, deliberativní demokracie, ekonomická demokracie, transkulturní demokracie, atd.) a na tomto základě se bude zabývat fenoménem společenské a individuální nejistoty jako určující charakteristikou současné společnosti. Při hledání kořenů nejistoty se zaměří na ekonomickou a politickou teorii a praxi neoliberalismu. Přínos práce spočívá ve formulaci vlastního odborného stanoviska k možnostem překonání environmentální nejistoty. Nezbytná je znalost anglického a německého jazyka.

Koncept antropocénu vychádza z poznania rozsahu vplyvu ľudstva na geologické, evolučné a klimatické procesy planetárneho systému. Tieto zväčša negatívne vplyvy sú do veľkej miery dôsledkom ekonomických, energetických a sociálnych politík, ktoré sa opierajú o konkrétne politické filozofie. Tie však otázku environmentálnej podmienenosti existencie akéhokoľvek politického systému primárne netamatizovali, rovnako ako nebrali do úvahy devastačné dôsledky modernizácie a industrializácie na planetárny systém a jeho schopnosť udržiavať environmentálne podmienky existencie organizovanej ľudskej spoločnosti. Koncept antropocénu tak otvára otázku adekvátnosti dominantných konceptov politickej filozofie novému režimu planetárneho systému.