Studující bude analyzovat základy jednoho z mála kontrárních dílčích směrů v myšlení soudobé evropské filosofie, který se pojí se jménem francouzského filosofa Quentina Meillassouxe a jeho pojetím tzv. korelacionismu, zvaného rovněž „spekulativní realismus“. Při prvním letmém pohledu se nezdá, že by filosofie konstatující korelacionistický kruh poznání (rozumění) a vyžadující proto další stabilizaci poznávajícího subjektu vyšla zásadně dál než například k Adornově konstatování „záchrany filosofie“ pro modernu obratem k transcendentálnímu subjektu. Přesto se spekulativní realismus zvolna mění v široké hnutí soudobé kontinentální filosofie a přibývá nejen jeho stoupenců, ale také komentářů k doposud hlavnímu Meillassouxovu spisu Po konečnosti. Rozprava o nezbytnosti kontingence a dalších textů, které jím tematizované otázky rozvíjejí. Úkolem práce bude proto i zmapování této diskuse.

Studující zpracuje problémové dějiny mladohegelovství s důrazem na podněty, které v dějinách evropské filosofie přetrvaly do současnosti.

Studující zpracuje problémovou analýzu konceptu politické demokracie v epoše antropocénu s návazností na tradici kritické teorie společnosti a teorie postdemokracie, averzivní demokracie, simulativní demokracie a dalších způsobů zpracování problému demokracie.

Koncept environmentálnej politickej filozofie poukazuje na slabiny a rozpory súčasných reálnych demokracií. Tie sa totiž opierajú o také koncepty človeka, spoločnosti a ekonomicky, ktoré neberú do úvahy konečnosť prírodných zdrojov rovnako ako limitovanú schopnosť planetárneho systému absorbovať znečistenie spôsobované všetkými ľudskými činnosťami. Reálne ústavné demokracie determinované industrializmom a imperiálnym spôsobom života preto nie sú schopné zabezpečiť dlhodobú udržateľnosť sociálno-ekonomických, nieto ešte environmentálnych predpokladov svojej existencie. Environmentálna politická filozofia poukazuje na to, že zhoršujúce sa sociálne a environmentálne podmienky života na planéte v klimatickom, demografickom a hospodárskom režime antropocénu vedú k obchádzaniu alebo porušovaniu základných ústavných princípy, o ktoré sa opiera legitimita súčasných ústavných demokracií. Cieľom práce je identifikácia a formulácia princípov konceptu environmentálnej demokracie, teda konceptu, ktorý by na jednej strane zachoval základné demokratické ústavné princípy a zároveň by ich zosúladil so súčasnými poznatkami vied o Zemi o zraniteľnosti planetárneho systému