Oddelenie environmentálnej filozofie
Vedúci oddelenia
Vedeckí pracovníci
Doktorandi
Témy doktorandského štúdia pre akademický rok 2022/2023
Školiteľ: prof. PhDr. Břetislav Horyna, PhD.
Morálne aspekty voľného trhu z hľadiska environmentálnej filozofieAnotácia:Student se bude zabývat ústřední otázkou, zda ekonomický koncept volného neregulovaného trhu obsahuje morální aspekty či principy, které by se mohly uplatnit v praxi environmentální filosofie. Vyjde od Hegelova pojetí tržního hospodářství a zmapuje hlavní teorie trhu s koncentrací na normativní (morální) pravidla. Ta bude následně komparovat s principy environmentální filosofie. Ve výsledku se pokusí odpovědět na otázku, zda je idea volné soutěže a neregulované tržní tvorby hodnot slučitelná s paradigmaty environmentalismu.
Nezbytná je znalost anglického a německého jazyka.
|
Novopyrrhénska skeptická tradícia a jej predstavitelia v 2. polovici 20. storočiaAnotácia:Tradice skeptického myšlení pokračuje ve specifické podobě tzv. novopyrrhónismu do současnosti. Zájemce zpracuje příspěvek nejvýraznější osobnosti této tradice, německého filosofa Odo Marquarda. V práci se zaměří na 1. Marquardovo navázání na tradici pyrrhónské skepse a její další rozvíjení při aplikaci na moderní podmínky; 2. pojetí filosofie dějin; 3. pojetí etiky (mravnosti) a antropologie (usualismus, antropologie, homo compensator). Na tomto základě se pokusí o konfrontaci vlastních stanovisek k otázkám, které předkládá moderní novopyrrhónská skepse: co nás formuje; co můžeme ovlivnit; jak chápeme politická pravidla, kterými se řídí společnost; zda nemáme možnost vyložit si je ještě jinak; jak se pohybujeme ve stálém střetu s mnohostí a jednotou; znamená polymýtie také jinou a novou dělbu moci mezi individui i mezi individuem a státem?
Nezbytná je znalost německého jazyka. |
Dejiny mladohegelovstva 1835-1845Anotácia:Zájemce se zaměří na dějiny hegelovského myšlení bezprostředně po Hegelově smrti a bude analyzovat ten směr hegelianismu, který se označuje jako mladohegelovská škola (Junghegelianer). Bude se soustředit na vykreslení vlastního Hegelova vlivu na utváření mladohegelovské filosofie a současně na individuální přínos jednotlivých představitelů tohoto směru myšlení (Strauß, Feuerbach, Stirner, Ruge). Speciálně vyhodnotí koncept levicového mladohegelovství v tzv. berlínském klubu doktorů, k němuž patřili Marx a Engels. Cílem práce je příspěvek k hlubšímu, ideologicky nepředpojatému poznání filosofie mladohegelovců.
Nezbytná je znalost německého jazyka.
|
Odročená demokracia: neistota ako charakteristika spoločnosti v environmentálnej krízyAnotácia:Téma je stanoveno jako součást politické filosofie antropocénu. Zaměřuje se na problém demokracie a proměn chápání demokracie v politice a ve veřejném (společenském) vědomí. Zájemce se seznámí s hlavními teoriemi demokracie v současnosti (politická liberální demokracie, agonická demokracie, postdemokracie, deliberativní demokracie, ekonomická demokracie, transkulturní demokracie, atd.) a na tomto základě se bude zabývat fenoménem společenské a individuální nejistoty jako určující charakteristikou současné společnosti. Při hledání kořenů nejistoty se zaměří na ekonomickou a politickou teorii a praxi neoliberalismu. Přínos práce spočívá ve formulaci vlastního odborného stanoviska k možnostem překonání environmentální nejistoty.
Nezbytná je znalost anglického a německého jazyka.
|
Koncept fenomenologickej antropólogie v diele Hanse BlumenbergaAnotácia:Zájemce vyloží dílo německého filosofa H. Blumenberga z hlediska jeho metodologie. Koncept fenomenologické antropologie (založený na díle A. Gehlena) je v díle H. Blumenberga základní a vychází z něho pojetí světa, skutečnosti, subjektu, lebensweltu, metaforologie, filosofie dějin, času a všech dalších ústředních kategorií Blumenbergovy filosofie. Hlavním cílem práce je tyto kategorie soustavně uspořádat a systematicky vyložit podle principu fenomenologické antropologie.
Nezbytná je znalost německého jazyka.
|
Školiteľ: doc. Mgr. Richard Sťahel, PhD.
Filozofické východiská konceptu ekologickej civilizácieAnotácia:Koncept ekologickej civilizácie vznikol v 80. rokoch 20. storočia. Následne ho rozpracoval Roy Morrison, pričom ekologickú civilizáciu chápe ako výsledok transformácie reálnych industriálnych demokracií na ekologickú demokraciu, ktorá má viac zohľadňovať záujmy občanov na udržaní životného prostredia umožňujúceho pretrvanie organizovanej ľudskej spoločnosti, než záujmy priemyslu na dostupnosti lacných prírodných zdrojov. V pozadí konceptu ekologickej civilizácie je viacero filozofických koncept – od politických po ontologické. Cieľom práce má byť ich identifikácia a analýza miery ich vplyvu na aktuálnu podoby konceptu ekologickej civilizácie. |
Vplyv konceptu antropocénu na politickú filozofiuAnotácia:Koncept antropocénu vychádza z poznania rozsahu vplyvu ľudstva na geologické, evolučné a klimatické procesy planetárneho systému. Tieto zväčša negatívne vplyvy sú do veľkej miery dôsledkom ekonomických, energetických a sociálnych politík, ktoré sa opierajú o konkrétne politické filozofie. Tie však otázku environmentálnej podmienenosti existencie akéhokoľvek politického systému primárne netamatizovali, rovnako ako nebrali do úvahy devastačné dôsledky modernizácie a industrializácie na planetárny systém a jeho schopnosť udržiavať environmentálne podmienky existencie organizovanej ľudskej spoločnosti. Koncept antropocénu tak otvára otázku adekvátnosti dominantných konceptov politickej filozofie novému režimu planetárneho systému. |
Vývoj myslenia J. Lovelocka: Od Gaia teórie cez koncept udržateľného ústupu až ku konceptu novacénuAnotácia:James Lovelock patrí ku kľúčovým postavám environmentálneho myslenia. Jeho Gaia teória významne ovplyvnila uvažovanie o vzťahu ľudstva a životného prostredia resp. planéty Zem, a to natoľko, že sa k nej ako k jednému z východísk hlásia aj autori konceptu antropocénu. Myslenie J. Lovelocka však prešlo viacerými fázami. Cieľom práce je zmapovať tento vývoj a analyzovať jeho relevanciu pre environmentálnu filozofiu. |