Detail príspevku/publikácie

Fink a Heidegger při četbě Parmenida

Filozofia, 2019, roč. 74, č. 6, s. 427-439.
Jazyk: Czech
Súbor na stiahnutie: PDF*
BibTex EndNote Tagged EndNote XML RIS

Štatistika dokumentu:

Počet prístupov: 92
Počet prístupov dnes: 3
Naposledy zobrazené: 21.08.2019 - 22:04

Abstrakt

Eugen Fink a Martin Heidegger se v roce 1966 sešli při četbě Hérakleita. Z jejich komentářů vyplynuly velké rozdíly, dané jejich vlastní koncepcí: Fink považoval u Hérakleita za klíčový pojem „ohně“, protože mu připomínal jeho pojetí „světa“, zatímco Heidegger vycházel spíše od pojmu LOGOS a viděl v Hérakleitově nauce snahu o propojení zjevné a nezjevné stránky bytí, jež může být člověku dobře přístupné. Podobné rozdíly můžeme u obou myslitelů najít i při čtení Parmenida. Fink hodnotí Parmenida víceméně standardně a kárá ho za vymezení bytí jako protipól absolutního nebytí. Řadí ho tedy mezi myslitele, kteří tradici otázky po bytí spíše zamlžili, než aby jí prospěli. Heidegger naopak řadí Parmenida díky specifickému překladu pojmů NOEIN a EINAI do linie k Anaximandrovi a Hérakleitovi, tedy mezi ty myslitele, kteří vztah myšlení a bytí chápou správně jako vstřícné nastavení otevřenému poli jevení. Sám Heidegger těmito analýzami začíná opouštět striktní dualitu „jsoucna a bytí“ i pojem „ontologické diference“ a přiklání se spíše k původnímu fenomenologickému zachycení vazeb mezi zjevným a nezjevným, odkrytým a skrytým.

Kľúčové slová

Being, Fink, Heidegger, Lichtung, Ontology, Parmenides, Phenomenology, World